Byla to doba rytířů, křížových výprav a králů, vzniku měst. Díky novým vynálezům dopravních prostředků (železný pluh, dřevěný koňský chomout, železné podkovy atd.) se dařilo rychleji a snáze obdělávat půdu a obchodovat. Půdu obdělávali vazalové na půdě šlechticů nebo jiných vysoce postavených lidí (feudálů). Název románský má proto, že vychází z římského umění a rozvíjí se na místech, kde se říše římská rozpínala, včetně území kde žili Germánové a jiné kmeny. Tehdejší umělecká tvorba probíhala kolem klášterů, které byly centry vzdělanosti a také bohatství. Kostely zdobily tkané a vyšívané tapiserie, sochy, nástěnné malby, barevná skla, ručně psané neboli iluminované obrázkové knihy a další. Takže největším objednavatelem umění byla církev. V tvorbě byl kladen důraz na řemeslnou dokonalost. Originalita a tvůrčí přístup nebyly tolik ceněny, proto ani neznáme jména autorů. Stavěly se hlavně hrady/pevnosti a kostely, jejichž hlavními typy byly bazilika a rotunda. Sochy byly většinou součástí architektury, například zdobení vstupu, sloupů zdí atd.