Římanům zpočátku vládli králové. Později vznikla demokratická republika v čele se dvěma konzuly a senátem, kteří byli zvoleni občany. Jen za války, kdy bylo třeba rychlého jednání předávali neomezenou moc diktátorovi. Až jednou se po období válek stal neomezeným vládcem Caesar, tento typ vlády s absolutní mocí přetrval i nadále. Takže všichni další vládcové měli neomezenou moc.
V umění hodně vyházeli z řecké tradice, ve stavbách, na rozdíl od Řeků, místo sloupořadí raději používali zdi z cihel. Byli to velcí stavitelé, kteří budovali mohutnější stavby než Řekové (akvadukty, silnice, baziliky-soudní budovy, tržnice, arény, paláce, lázně, chrámy, divadla a další). Ty zvládli postavit především díky nový objevům v oblasti architektury. Na stavbách pracovalo hodně otroků, kteří byli často získáni jako válečná kořist. Římané svými válečnými taženími postupně dobyli celou Evropu, ale nakonec tak velkou říši nedokázali kontrolovat a tak se rozpadla.
Autor sochy není znám. Zobrazuje císaře Marca Aurelia na vrcholu své moci jako vojevůdce vítězné armády v nadživotní velikosti z bronzu. Potom co Řím přijal křesťanství, byla většina antických soch zničena. Tahle díky podobnosti s křesťanským vládcem Konstantinem I. přežila.
![Jean-Pol GRANDMONT [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)]](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:0_Marcus_Aurelius_-_Piazza_del_Campidoglio_(3).JPG)
Římané byli mistry realistických portrétů. Po vzoru Řeků kladli důraz na všechny linie a záhyby kůže. Augustus je zobrazen jako velitel, je oblečen v armádní výzbroji. Sochaři jeho obličej idealizovali. Na hrudi má motiv vítězství Římanů nad Parthy. Mramorová kopie, kterou dnes známe, byla nalezena ve vile jeho manželky Livie, a dnes je vystavena v novém křídle Vatikánského muzea.
![Michal Osmenda from Brussels, Belgium [CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)]](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Augustus_of_Prima_Porta_(2984423197).jpg)
Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Původně byl schopen pojmout 50 000 sedících diváků a byl užíván ke gladiátorským zápasům. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. V raném středověku přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně.
Opakující se zemětřesení a zloději kamenů z Kolosea učinili zříceninu, ale dnes je skutečným symbolem císařského Říma.
