renesance
renesance
renesance

Lidé začínali kromě boha více myslet i na sebe, tak vzniká ve Florencii humanismus. Třeba když humanisticky smýšlející člověk stavěl dům, myslel především na sebe, takže nestavěl několik metrů vysoké stropy, aby ohromil boha, ale tak akorát pro sebe. Tento myšlenkový směr byl oblíbený především u bohatých obchodníků a bankéřů. Dále díky objevu Ameriky a dalších kontinentů si lidé pomalu uvědomují velikost Země, což nahrává rozvoji celosvětového obchodu a také rozvoji věd a vzdělanosti. Renesance znamená znovuzrození, v tomto případě se jedná o návrat k antice. Umělci tvoří po vzoru starých řeckých a římských mistrů a sběratelé sbírají staré antické památky. Začínají se vyskytovat jiné než jen křesťanské motivy, např. mytologické. Za počátek renesance je považováno vypsání soutěže na bronzové dveře florentského baptisteria, což byl zároveň jeden z prvních projevů demokracie v umění. Staví se kostely, kláštery, domy, městské paláce, zámky a vily. Typickými prvky byli sloup, arkády, kopule a klenba. Vznikají portály, oltáře, náhrobky s antickými motivy. Sochy jsou úplně oddělené od architektury. Postavy už nejsou zjednodušené nebo deformované, umělci se učí perspektivě a anatomii a snaží co nejvíce vycházet ze skutečné podoby člověka, krajiny a architektury. Dělají vše proto, aby byl středem všeho právě člověk.

Sixtinská kaple

Jedná se o kapli Apoštolského paláce ve Vatikánu, zasvěcené Nanebevzetí Panně Marii. Stojí na sever od Baziliky svatého Petra, s níž je spojena Královským schodištěm, pro turisty je však přístupná pouze přes Vatikánská muzea. Je známá hlavně vnitřní výzdobou od největších renesančních umělců včetně Michelangela, který nejdříve vymaloval strop a o několik let později i výjev Posledního soudu na protější stěnu od vchodu. Dalšími významnými umělci, kteří se podíleli na její výzdobě jsou Boticceli, Rosseli, Perugio a další. Kaple je díky své neobyčejné výzdobě velkým turistickým lákadlem. Mimo to se v ní konají také volby papežů.

Mona Lisa

Jindy označována jako La Gioconda (portrétovaná žena se pravděpodobně jmenovala Lisa del Giocondo), je patrně nejslavnějším portrétem všech dob. Na počátku 16. století ho během svého florentského pobytu namaloval velký Michelangelův rival Leonardo da Vinci. Jde o neobyčejně jemnou malbu olejem na dřevo topolu s využitím techniky sfumato. Žena z obrazu sleduje diváka s nenapodobitelným, tajuplným úsměvem, který se stal předmětem mnoha pověstí a spekulací. V současnosti je tento obraz vystaven v pařížském Louvru.

Kopule katedrály Santa Maria del Fiore ve Florencii

Ve středu Florencie, na náměstí Piazza del Duomo stál původně kostel, později se tam začala stavět gotická katedrála. A v době renesance byla vypsána soutěž na stavbu velké kupole k tomuto chrámu a vyhrál ji zlatník a sochař Filippo Brunelleschi. Kupoli postavil z cihel, které speciálně vrstvil na sebe a díky tomu mohla být postavena bez lešení. Má dvojitou klenbu a je pozoruhodnou renesanční stavbou. Její rozpětí činí 41,97 m. To znamená, že byla dlouho třetí největší stavbou svého druhu na světě.