Ve vývoji Řecka se vystřídaly tři způsoby vlády – království, aristokracie a otrokářská demokracie. Po celém Řecku bylo vždy více menších států tzv. polis (Sparta, Athény, Olympie...). Spojeny byly jen pod nadvládou jiných, třeba Říma. Řekové věřili v celou řadu bohů, jejichž vládcem byl Zeus. Zabývali se filozofií a měli rádi divadlo. Pohřby byly provázeny složitým rituálem, který měl mrtvému zajistit bezpečnou cestu do podsvětí.

Hlavním stavebním prvkem byl sloup s překladem, který využívali například ve stavbě chrámů se sloupy vedle sebe anebo za sebou. Někdy se místo sloupů používaly sochy postav (karyatidy), ale Řekové tvořili i spoustu volných figurálních soch. Chrámy se zdobily nástěnnými malbami a mozaikami. Řeckou kulturu a umění přejímali staří Římané a z antického ducha si bereme příklad i dnes.

Parthenón

Je chrám postavený jako součást komplexu dalších staveb na Akropoli v době největšího rozmachu Athén za Perikla jako okázalá demonstrace moci Athén a v neposlední řadě jako oslava demokracie. Uměleckou záštitu měl na starosti největší antický sochař Feidiás a architekty byli Íktinos a Kallikratés. Svému původnímu účelu, jako chrám Athény, sloužil do 4. stol n. l., tedy téměř 1000 let. V době křesťanství byl přeměněn na chrám Panny Marie a jeho výzdoba byla poškozena. R. 1687 utrpěla stavba největší poškození ve své historii po zásahu skladu střelného prachu bombou z benátské lodi.

Steve Swayne [CC BY 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/2.0)]

Zeus z Olympie

Kultovní socha vládce bohů Dia byla vyrobena ze slonoviny. Měla trůn z cedrového dřeva, který byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Jádro sochy bylo dřevěné. Zeus držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu, v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. Vytvořil ji řecký sochař Feidiás v roce 433 př. n. l. V roce 394 našeho letopočtu byla přenesena do Konstantinopole, kde byla pravděpodobně roku 475 zničena při požáru. Socha se řadí mezi jeden ze sedmi divů světa.

Diskobolos Lancelotti

Jedna z nejslavnějších antických soch. Originál od Myrona se nedochoval, jeho podobu však známe z římských kopií. Nejznámější je mramorová kopie je dnes uchovaná v Národní muzeum v Římě. Námět postavy hodu diskem byl pro Myrona ideálním námětem, protože odpovídal jeho potřebě zobrazit anatomicky dokonalou figuru a vyjádřit pohyb.

Carole Raddato from FRANKFURT, Germany [CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)]

Další komiksy