Na území Východní říše Římské vznikl nový samostatný stát, kde společně žili Řekové, Koptové, Slované, Aramejci a další národy. Centrem bylo hlavní město ‚‚Nový Řím’’, které se později jmenovalo Konstantinopol, česky se mu také říká Cařihrad a dnes Istanbul. Lidé uznávali pravoslavnou církev a vládl jim císař s neomezenou mocí, který stál v čele silného vojska i církve. Často se musel vypořádávat s nájezdy nepřátel ze všech stran (Germánů, Hunů, Arabů, Peršanů…). Byla to silná říše, která bohatla z vysokých daní a válečných kořistí. Dlouhou dobu v říši kvetl obchod a vzdělanost. Avšak nepřátelé lační po jejím bohatství na ni útočili ze všech stran tak dlouho, až jim nakonec roku 1453 podlehla.

Hagia Sofia

Neboli Chrám boží moudrosti z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa. Původní křesťanská svatyně s velkou centrální kupolí sloužila jako sídlo patriarchy a byla po dobytí Konstantinopole Osmany upravena na mešitu. Dochovaly se v něm křesťanské mozaiky, na nichž jsou výjevy z Bible a islámské nápisy z Koránu, také k němu byly přistavěny čtyři minarety ke svolávání muslimských věřících. Chrám obsahuje prvky obou náboženství. Dnes slouží jako muzeum, je součástí seznamu památek UNESCO a modlit se v něm je zakázáno pro všechny.

Bazilika San Vitale v Ravenně

Centrální cihlová stavba s mohutnou kupolí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády byla vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance – dnes jsou dochovány v prostoru pro kněze (presbyteriu). Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Kamenný pravoslavný chrám v Kyjevě, postavený v polovině 11. století. Chrám byl zasvěcen Svaté Sofii stejně jako jeho vzor Hagia Sofia neboli v překladu Sv. Sofie v Konstantinopoli. Byl katedrálou kyjevského hlavního biskupa, a kromě mší se zde konaly také slavnostní ceremonie. Například knížata Kyjevské Rusi tu dávala audienci zahraničním delegacím. Později byl přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Kopule tak získaly hruškovitý tvar a z původních třiceti kopulí jich zůstalo zachováno jen devatenáct. Dnes slouží jako muzeum.